14/06/2020
Posted • • KERAMIKA •
Moje mamka se keramice věnuje více jak 20 let a snažila se mě k ní od malá vést..
Moc se jí to nedařilo, neb tato činnost nešla sloučit s mou netrpělivostí..
Ke keramice jsem se vrátila jen jednou, když jsem v rámci vysoké školy musela splnit vytvoření něčeho plastického z plastického materiálu... No ani v té době jsem se pro “hlínu” tolik nenadchla.. Teda aby bylo jasno.. Vždy se mi líbily keramické výrobky a tíhne k ním čím dál víc a moje mamka dělá nádherné věci.. Ale nemohla jsem si najít cestu k tomu, abych zkusila něco vytvářet já... V pátek jsem ale dostala chuť to znova zkusit... Mamka mě začala učit základní techniku na talířích.. Když jsem měla první talíř, bylo to super a já chtěla vytvořit další, abych měla celou sadu :) Ale pořád jsem z toho nebyla tak “nakoplá”... A došlo mi proč... Chyběla mi v tom nějaká má vlastní myšlenka/nápad/podpis.. Něco co bude prostě “moje”... A tak jsem si bez dalších rad zkusila “upatlat” mističku... Hrozně moc se mi líbí keramické nádoby, které nejsou vytočené na kruhu ale vytvořené komplet růčo, nedokonalé, surové.. Myslím, že se mi to povedlo.. No a pak jsem vymýšlela, že by bylo fajn využít širokého dna, ve kterém by mohl být ten “můj podpis”... Něco z lesa... A mamka přišla s tímhle nápadem, který mě totálně nadchnul a v tuhle chvíli jsem se nadchla pro keramickou tvorbu celkově!!!
A dnes půjdu tvořit zas a jsem zvědavá, jestli lesní mističky dovedu do zdárného finále...
A tímto díky mamce, za její trpělivost a mentorování :)
🌲🌳🐾🐺🌳💩🌲🌳🤎🌲