Kniha Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír

  • Home
  • Kniha Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír

Kniha Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír Kniha odpovědí na otázky z moderní fyziky, kosmologie, třeba jak Jára Cimrman přispěl ke vzniku kvantové mechaniky.

Kniha je určená pro každého, kdo se laicky zajímá o fyziku. Stručně řečeno, Tim se ptal, abyste se už nemuseli ptát Vy

Jak budeme pohánět auta budoucnosti a proč to nebude jenom elektřinouDrahý Time,vím, že netrpělivě čekáš na článek, ve k...
01/01/2026

Jak budeme pohánět auta budoucnosti a proč to nebude jenom elektřinou

Drahý Time,
vím, že netrpělivě čekáš na článek, ve kterém popíšeme vnitřek Tvého auta velikosti atomu, ale ještě si budeš muset počkat. V předchozím článku jsem psal o podivnostech, které budeš pozorovat při jízdě a věř mi, že vnitřek bude ještě šílenější. Dneska se chci zamyslet nad tím, jaká budou auta v blízké budoucnosti. Asi proto, že konečně Němci řekli, že přechod na elektromobilitu není možný do roku 2035.
Evoluce dopravy
Člověk je od přírody líný tvor. Ona ostatně celá příroda je svým způsobem líná, když jí dáš pokoj, snaží se vždycky zaujmout stav s nejmenší možnou energií. Takže se nelze divit, že si lidé už od pradávna snažili ulehčit svůj život. Při cestování museli zpočátku spoléhat jenom na svoje nohy, než si ochočili koně, osla, krávu a jiná zvířata. Ono, když jsi neměl hluboko do trezoru, mohl jsi jezdit třeba na slonovi, ostatně pokud jsi docent - tedy vážíš méně jako 100 kg - můžeš zkusit i jízdu na pštrosovi.
Jenomže zvířata vyžadují péči. Chtějí jíst, spát, vylučují, musíš je někde ustájit. Tak není divu, že lidé hledali náhradu, nějakou neživou věc, o kterou se takto starat nemusíš. I když, každý kůň měl v sobě Full Self Driving systém lepší, než má dneska Tesla a bylo to zadarmo, bez příplatku. A nikdo nezkoumal, jestli náhodou nejedeš pod vlivem.
Jasně, nebylo to všechno tak světlé, jak to staré zlaté časy líčí. Koně po sobě občas něco zanechají na cestě a tak noviny Times v roce 1894 publikovaly chmurnou předpověď, že v roce 1930 bude New York plný hnoje až do výše druhého patra. Jenže tehdy, na rozdíl od současnosti, neměli EU, která by zakázala koně a dotovala nákup podivných samohybů, které obecně dostaly název automobil. Nechali tomu volný průběh a ve třicátých letech už koně nahradili Ford T.
Podobně dnešní spalovací motory také něco nahradí. Místo hnoje produkují oxidy dusíku a hlavně polyaromatické uhlovodíky, které mohou přispívat k rakovině a to nemluvím o sazích, tak jemných, že se zapíchnou do buňky a zničí ji. Oproti prvním motorům mají auta za sebou velmi dlouhou cestu, kde se všechny tyto nežádoucí externality snažily snížit. Ale i tak, někde u frekventované cesty ve městě, když jsou zhoršené rozptylové podmínky …
Energetická hustota
Na rozdíl od New Yorku tady máme moudrou Evropskou Unii, která se rozhodla spalovací motory zakázat. Tedy ne kvůli zplodinám, nýbrž aby potlačila zabijácky kysličník uhličitý a my jsme neshořeli vinou globálního oteplení. Je to tedy stejné, jako by v roce 1894 kvůli krizi koňského hnoje zakazovali koně. Ale kašleme na to a pojďme dále.
Ve městě dává elektromobil smysl. Hlavně proto, že má výfuk v elektrárně, která je obvykle dost daleko od města a tráví rtutí, sírou úplně jiné lidi, než ty, co jezdí elektroautem. Elektromobil, na rozdíl od vlaku nebo tramvaje, si musí všechnu energii pro svůj provoz vézt sebou. To ostatně dělá každý automobil. A pak vstupuje do hry energetická hustota paliva. Ta může být na váhu anebo na objem, porovnání na váhu je zde:

benzín - asi 12k Wh-kg
nafta - asi 11,5 kWh/kg
Li-On baterie - článek až 0,3 kWh/kg
Li-On baterie - celý pack asi 0,2 kWh/kg
CNG - přes 15 kWh/kg
LPG - asi 14 kWh/kg
Vodík - až 33 kWh/kg
Čpavek - až 6,25 kWh/kg

V podstatě jsem shrnul všechny používané způsoby. Jak vidíš, ideální palivo je vodík, jeho spalováním vzniká vodní pára (což je mimochodem zdaleka nejhorší skleníkový plyn). Když spaluješ LPG nebo CNG, vznikne oxid uhličitý a vodní pára. U čpavku je to horší, tam vznikají oxidy dusíku. Teoreticky by dokonalým spalováním měla vznikat molekula dusíku N2, ale to se ještě nikomu nepovedlo dosáhnout.
Když vezmeš v úvahu, že vodík zatím neumíme skladovat jinak, než při 20K (-253˚C) a tlaku 700 bar, tak nám nejlépe vycházejí LPG a CNG, které se už dnes běžně používají. Navíc LPG je ve své podstatě odpad z rafinace benzínu, na rozdíl od CNG. A dneska ho běžně nabízí celá řada značek už v základní verzi. Jenom ten CO2, ten CO2. Nicméně z mého pohledu je to stejné, jako když se lidi děsili záplavy koňského hnoje v New Yorku. Nejdou dělat lineární projekce, vždycky přijde něco, co změní pravidla hry.
Proč dnes nebrat elektromobil
V ideálním světě by mezi sebou soutěžily různé technologie s tím, že se prosadí ta nejlepší, kterou si bude kupovat nejvíce lidí. Města můžou zakázat vjezd spalovacím motorů právě kvůli výfukovým plynům. Ale CO2 nikomu neškodí, takže LPG a LNG by měly být v pohodě na rozdíl od elektromobilu, za který kouří Počerady nebo Chvaletice a tráví okolí emisemi rtuti. Možná, až budou další bloky Dukovan, tahle výtka odpadne. Ale je tu další věc: Vzpomínáš si, jak Ti vybouchla při nabíjení Li-On baterka? A teď si vezmi, že sedíš na 700 kg podobných baterií. A co teprve, když se obal baterie poškodí? Potom to hoří a je to prevít, který pro hoření nepotřebuje přístup vzduchu, vystačí si s obsahem baterie.
No a samozřejmě nabíjení. A počet cyklů. A váha, i když je elektrický pohon i třikrát účinnější než spalovací, hustota energie v baterii je pořád žalostně nízká. Já bych chtěl 100 kg baterii na kterou ujedu 500 km. A potom cena - protože baterie umí pořádně dělat jenom Čína, suroviny pro výrobu má jenom Čína a tak si za to nechá pořádně zaplatit. Oproti tomu čínská auta jsou velmi levná a evropské automobilky možná u nich budou nakupovat uhlíkové kredity, aby se vyhnuly naprosto nesmyslným pokutám. To je prostě padlé na hlavu a je potřeba s tím skončit, stejně jako s dotováním nákupu elektro aut. Za nějaký čas pokročí technologie natolik, že klasické spalováky prostě přestanou být zajímavé, stejně jako kolem roku 1900 postupně auta vytlačila koně. Nebo se povede vymyslet, jak skladovat vodík v dostatečné hustotě při pokojové teplotě a přejdeme na vodíkový pohon.
Možná se do té doby naučí evropské automobilky vyrábět konkurence schopné elektromobily, protože zatím je to bída s nouzí.

Bude to elektřina, vodík, syntetická paliva nebo něco jiného? Pokračování knihy Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír - co už se na papír nevešlo.

Proč na oběžné dráze Země žádná beztíže není Proč astronauti na oběžné dráze skotačí v beztížném stavu a přitom nám od Z...
17/11/2025

Proč na oběžné dráze Země žádná beztíže není

Proč astronauti na oběžné dráze skotačí v beztížném stavu a přitom nám od Země neuletí Měsíc?

Drahý Time,
zrovna teď ve škole probíráte kruhový pohyb a s tím spojené síly. Jestlipak už jsi se někdy zamyslel na tím, proč astronauti na oběžné dráze skotačí v beztížném stavu, a přitom nám neuletí Měsíc do vesmíru? Ano, právě s těmi pohyby po kruhové dráze je to oboje velmi úzce spojeno.
Gravitace versus odstředivá síla
Už tomhle článku o placaté Zemi jsme si ukázali, jaký vliv na výslednou přitažlivou sílu má otáčení Země. Naše hmotnost bude jak na pólu, tak na rovníku úplně stejná, ale když si stoupneme na pružinovou váhu, která ve skutečnosti měří výslednou gravitační sílu, působící na naše tělo, tak pokaždé uvidíme jiný výsledek. Sice o maličko jiný, ale pořád jiný. A tím důvodem je právě odstředivá síla, která vzniká rotací Země a působí různě. Na pólu je nulová, na rovníku je maximální.
Podobně je to s oběžnou dráhou Země. Určitě jsi už viděl, jak na Mezinárodní kosmické stanice kosmonauti metají salta v mikrogravitaci. Jak se voda zformuje do jedné velké koule a astronaut ji brčkem vysrkne. Ale ve skutečnosti tam žádná beztíže není. Kdyby byla, uletěl by nám Měsíc.

Dokončení: https://medium.seznam.cz/clanek/martin-tuma-proc-na-obezne-draze-zeme-zadna-beztize-neni-197168

Jak nesmírně vzácní ve vesmíru jsmeObrovský, neprozkoumaný vesmír a my. Nejenom lidé, ale cokoliv těžšího než hélium je ...
08/11/2025

Jak nesmírně vzácní ve vesmíru jsme

Obrovský, neprozkoumaný vesmír a my. Nejenom lidé, ale cokoliv těžšího než hélium je ve vesmíru nesmírně vzácné. Pokračovaní knihy Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír, co se do knížky nevešlo.

Drahý Time,
vím že se už těšíš na pokračování kvantových podivností ohledně Tvého auto o velikosti pouhého atomu. Neboj se, budou, ale musíš si počkat, protože to pošlu panu profesorovi Chýlovi, abych Ti na nosy nevěšel bulíky. Ale nenechám Tě tento týden zkrátka, k sepsání mne inspirovalo, když jsem byl o víkendu na horách, daleko od osvětlených měst a viděl krásné hluboké nebe. Nekonečný vesmír, plný hvězd, Mléčnou dráhu. Jediné, co jsem neviděl, byla C/2025 A6, kometa zvaná též Lemmon, protože jsem si nevzal dalekohled.
Temná energie a temná hmota
Přemýšlel jsi někdy o tom, jak moc jsme ve vesmíru vzácným jevem? Teď nemyslím inteligentní život nebo život jako takový. Dokážeš si představit, že všechno co kolem nás a na obloze vidíme je podle nejnovějšího bádání pouhých 4.96 % celkové hmoty vesmíru? Ano, je to tak, vidíme z vesmíru jenom malinkatou část. Přitom největší podíl na hmotě vesmíru mají temné věci, temná energie a temná hmota. Po pravdě, nikdo pořádně neví, co to vlastně je. Nepozorujeme nic z toho přímo, ale vidíme jejich působení na okolí.
Jak dobře víš, třeba z tohoto článku, náš vesmír je starý přes 13 miliard let. Tehdy to celé začalo Velkým třeskem a vesmír se začal rozpínat. A to tak, že rychlost expanze překročila rychlost světla. Proto dneska vidíme velkou vesmírnou bublinu o průměru skoro 27 miliard světelných let, ale vesmír samotný je ještě větší. Naše současné poznání se postupně ustálilo do podoby ΛCDM modelu.
O tom, že se vesmír rozpíná víme už skoro 100 let. Ale až roku 1998 jsme si všimli, že to rozpínání se zrychluje. A to tolik, že jsme kvůli tomu museli zavést novou substanci, temnou energii. Něco, co zrychluje rozpínání. A výpočty ukazují, že tato energie tvoří přibližně 68% hmoty vesmíru. A to je právě to řecké písmeno Λ v názvu modelu. Původně se myslelo, že by za tím mohla být energie vakua z kvantové fyziky, ale ta je o 120 řádů menší.
Zbytek názvu modelu, CDM, je zkratka pro Cold Dark Matter. O ní víme cca od roku 1970. Tehdy si vědci všimli, že se spirální galaxie neotáčejí tak, jak by se otáčet správně měli. Buďto bylo něco špatně s teorií gravitace, nebo za to mohla hmota, která není vidět. A pro okolí je úplně netečná. Nesvítí, nehřeje, neodráží světlo, jediné, jak se navenek projevuje je právě a jenom gravitace. Od té doby se snažíme temnou hmotu najít, ale marně. Vědci těm neznámým částicím dali zkratku WIMP. Na to, že tvoří přes 26% hmoty vesmíru, je to na pováženou.
Takže dohromady přes 95% vesmíru prostě nevidíme. Tady je obrázek pro představu:

Hmota ve vesmíru
Baryonová hmota
Takže když někdy v noci zakloníš hlavu a podíváš se na nebe, tak vidíš 4.9% vesmíru. Od roku 2009 zkoumala vesmír Planckova observatoř, vesmírný dalekohled Evropské kosmické agentury. Právě o její pozorování se opírá dosavadní část článku. To co vidíme, tomu se souhrnně říká baryonová hmota. Z ní tvoří tři čtvrtiny vodík. Další skoro čtvrtinu potom hélium. Ano, jenom 0.0049% celkové hmoty vesmíru tvoří prvky těžší než hélium. Všechen ten uhlík, kyslík, železo, křemík, všechno co kolem nás běžně vidíme, je jenom zanedbatelné smítko ve vesmíru. Celá naše planeta, nebo takový obr, jako je Jupiter, to všechno jsou jenom drobné bezvýznamnosti ve vesmíru.

Planety
Možná to bude tím, že po Velkém třesku ze všeho toho záření a plazmy nakonec vyšel jako nejsložitější věc vodík, jeden proton a jeden elektron. Ten řídký plynný vodík se musel díky gravitačním anomáliím shluknout a zažehnout první hvězdy, které produkovaly hélium. Další generace hvězd produkoval díky fúzi těžší prvky, jako je uhlík, ale fúze končí u tvorby železa. Na všechno ostatní už potřebuješ supernovy až v periodické tabulce po olovo. A na takové prvky, jako je zlato, stříbro, uran už potřebuješ kilonovy. Tedy srážku dvou neutronových hvězd, kde je gravitace tak extrémní, že zatlačí elektrony do protonu, čímž vznikne neutron, jediná složka těchto hvězd.
Takže ano, ve vesmíru jsme velmi, velmi vzácní a ojedinělí a zároveň každý z nás je z prachu dávno zaniklých hvězd.

Když jsem začínal psát o zapomenutých jaderných průšvizích, dostalo mne, že Sověti měli otevřený primární okruh svého re...
21/09/2025

Když jsem začínal psát o zapomenutých jaderných průšvizích, dostalo mne, že Sověti měli otevřený primární okruh svého reaktoru na výrobu plutonia pro atomové bomby a tak poměrně dost zamořili řeku Teča. Ale to jsem nevěděl, že jenom kopírovali to samé u Američanů a řeky Columbia. Tady jsou o tom články:
https://medium.seznam.cz/clanek/martin-tuma-prusvihy-americke-lihne-atomovych-bomb-185661
http://medium.seznam.cz/clanek/martin-tuma-zapomenute-jaderne-prusvihy-vychodouralska-radioaktivni-stopa-a-jezero-karacaj-31938

V tomto miniseriálu se nehodlám věnovat notoricky známým katastrofám, jako byla havárie v Černobylu nebo Fukušimě. O jezeru Karačaj, které vás zabije za pět minut, jste už četli?

Do třetice všeho dobrého kolem Občasných zdrojů energií a jejich zálohování, tentokrát o vodíku poslední záchrany:
12/12/2024

Do třetice všeho dobrého kolem Občasných zdrojů energií a jejich zálohování, tentokrát o vodíku poslední záchrany:

Pokračování úvah nad tím, že zelené nadšení nemá rádo reálná čísla. Dnes o vodíku poslední záchrany.

Pokračování bateriových úložišť z minula. Tentokrát o tom, kolik a jak velkých přečerpávacích elektráren bychom potřebov...
02/12/2024

Pokračování bateriových úložišť z minula. Tentokrát o tom, kolik a jak velkých přečerpávacích elektráren bychom potřebovali jako zálohu pro dny, kdy nesvítí a nefouká. A nenechte si ujít i třetí díl o vodíkovém hospodářství. Coming soon, stay tooned ;)

Pokračování úvah nad tím, že zelené nadšení nemá rádo reálná čísla. Často mu potom nezbudou ani ty oči pro pláč.

Vánoce jsou už za rohem, kdo si u mne knihu koupí, nejenže neprohloupí, ale jako dárek dostane laserem vyřezanou ozdůbku...
24/11/2024

Vánoce jsou už za rohem, kdo si u mne knihu koupí, nejenže neprohloupí, ale jako dárek dostane laserem vyřezanou ozdůbku na stromek podle svého výběru. Platí do 20.12.2024

Tento článek volně navazuje na témata knihy. Tentokrát je o tom, na kolik by nás vyšlo zafinancování bateriového úložišt...
13/11/2024

Tento článek volně navazuje na témata knihy. Tentokrát je o tom, na kolik by nás vyšlo zafinancování bateriového úložiště pro celou ČR. Bohužel, jasně ukazuje, že je to mimo naše možnosti. A stejně tak se nedá věřit na pokrok. Dnes se vylepšuje energetická hustota baterií v desítkách procent. Aby se to dalo použít pro republikové úložiště, musely by to být desítky tisíc procent. Bohužel, zelené nadšení se potkalo s fyzikální realitou.
https://medium.seznam.cz/clanek/martin-tuma-kdyz-zelene-nadseni-potka-realna-cisla-98602

Address

Brno

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Kniha Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Business

Send a message to Kniha Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír:

Shortcuts

  • Want your business to be the top-listed shop?

Share