Jaká je otevírací doba?

Pondělí 08:30 - 17:00 Úterý 08:30 - 17:00 Středa 08:30 - 17:00 Čtvrtek 08:30 - 17:00 Pátek 08:30 - 17:00

Tonercentrum

Domů
česko
Brno
Tonercentrum

Společnost TONERCENTRUM, s.r.o nabízí vlastní, perfektně vyškolený tým certifikovaných servisních techniků, který je schopen pokrýt celou ČR.

09/09/2026

Léto je za námi a tak je čas na další pokračování našich Příběhů, které změnily kancelář!

Čekají nás příběhy o společnostech Canon, Kyocera, Brother, Sharp a Triumph-Adler.

Sledujte nás každou středu od 18:00.

📷

19/08/2026

Scanujte do mailu bez omezení s naším SMTP serverem!

Všimli jste si v poslední době, že vaše tiskárna hlásí chybu při odesílání e-mailu? Nejste v tom sami.
Velcí poskytovatelé (jako Gmail nebo Seznam) čím dál častěji blokují odesílání přes bezplatné SMTP servery kvůli novým bezpečnostním nárokům a dvoufázovému ověřování.

Pro firmy, které denně digitalizují dokumenty, to znamená zbytečné prostoje a komplikace. Proto přicházíme s novou službou: Profesionální pronájem SMTP serveru pro vaši kancelářskou techniku.

V čem je naše řešení lepší než běžná "free" nastavení?

👉 Maximální spolehlivost – Server je optimalizovaný přímo pro tisková zařízení a skenery. Žádné náhlé výpadky nebo blokování.

👉Vysoká doručitelnost – Správné nastavení SPF a DKIM záznamů zajistí, že vaše scany nebudou končit v nevyžádané poště (spamu).

👉Bezpečnost na prvním místě – Plná podpora moderních šifrovacích protokolů TLS, které vyžadují novější stroje.

👉 Podpora bez čekání – Pokud se cokoli změní, jsme tu pro vás na telefonu. Nemusíte hledat návody v nápovědách globálních korporací.

Skenujte chytře a bez omezení. Naše služba se snadno napojí na vaše stávající systémy a vy se můžete soustředit na svou práci, ne na chybové hlášky tiskárny.

Máte zájem o nabídku na míru pro vaši firmu?

Napište nám do zpráv, nechte komentář pod příspěvkem nebo kontaktujte přímo svého obchodního zástupce. Rádi vám připravíme řešení na klíč.

12/08/2026

Fúze století a zrod éry bizhub (2003–2004)

V srpnu 2003 zažil svět kancelářské techniky tektonický posun. Dva japonští giganti, kteří spolu desítky let tvrdě bojovali o každého zákazníka, oznámili oficiální fúzi.

Spojením společností Konica a Minolta vznikla Konica Minolta.
Pro obor to byl šok, ale z technologického hlediska to dávalo dokonalý smysl. Spojilo se totiž to nejlepší z obou světů.

Vedení nové společnosti navíc udělalo radikální krok, který všem vyrazil dech: firma kompletně opustila trh spotřebních fotoaparátů a filmů, kde byla doma více než sto let, a vsadila všechno na jedinou kartu – kancelářský segment a profesionální tisk.

Proč bylo toto spojení tak geniální?

• Minolta do manželství přinesla své mistrovství v digitální optice, konstrukci vysoce přesných tiskových hlav, laserových polygonálních hranolů a síťové architektury.

• Konica dodala své chemické dědictví a materiálové inženýrství. Výsledkem byl přelomový vývoj chemicky polymerovaných tonerů Simitri HD. Ty měly mikročástice s dokonale kulatým tvarem a voskovým jádrem, což umožnilo fixaci při mnohem nižších teplotách.

Hned v roce 2004 pak inženýři představili společné dítě, které redefinovalo trh – legendární řadu bizhub (v čele s přelomovým barevným modelem bizhub C350). Pro techniky to znamenalo unifikovanou architekturu, Open API pro integraci softwarů a revoluční vzdálenou správu CS Remote Care.

Jak to reálně změnilo každodenní život lidí v kanceláři?
Představení řady bizhub znamenalo konec chaosu a osvobození zaměstnanců od hory techniky.
Už nebylo potřeba mít na stolech malé pomalé tiskárny, pod stolem skener a v rohu chodby samostatný fax. Zrodilo se skutečné multifunkční centrum – mozek firmy.

Zaměstnanci poprvé získali možnost skenovat dokumenty bleskovou rychlostí přímo do e-mailu nebo sdílených síťových složek.
To zasadilo tvrdou ránu nekonečnému papírování a tahání těžkých šanonů do archivů.

Práce v kanceláři se stala čistší, organizovanější, a hlavně neuvěřitelně rychlou.

05/08/2026

Od mechanického zoomu u modelu 7030 k digitální barvě CF70

V 80. a 90. letech se z kopírovacích strojů začaly stávat high-tech mechanické a elektronické systémy. Konica v této éře udávala tempo a přinášela inovace, které kompletně překopaly zažité workflow v kancelářích.

Dva zásadní milníky, které technici milovali a kancelářím usnadnily práci:

• 1983 – První plynulý zoom (Model Konica 7030):
Před tímto rokem bylo zvětšování či zmenšování dokumentů záležitostí pevných kroků a složité výměny optických členů. Konica vyvinula systém s plynulým zoomem.
Pro techniky to znamenalo komplexní soustavu servomotorů a přesně kalibrovaných vodicích drah optiky.
Pro lidi v kanceláři to byla obrovská úleva – poprvé mohli snadno zmenšit velké tabulky nebo architektonické plány na klasický formát A4, aniž by se jim text deformoval.

• 1990 – Barevná revoluce CF70: Konica uvedla na trh digitální plnobarevnou kopírku Konica CF70.
Ta využívala přelomovou technologii LIMOS (Laser Intensity Modulation System), která dokázala jemně modulovat intenzitu laserového paprsku, což umožnilo dosáhnout plynulých polotónů a věrných barev.
Pro zaměstnance to znamenalo, že prezentace pro šéfy nebo klienty konečně vypadaly profesionálně a barevné grafy byly perfektně čitelné.

💻 Přechod z analogu do digitálu:

Během 90. let stroje přestaly být čistě opticko-mechanickými zařízeními.
S nástupem digitalizace se z nich stala síťová zařízení s vlastními procesory a pevnými disky.
Lidé už nemuseli s každým papírem běhat na chodbu – mohli poslat tiskový úkol přímo ze svého počítače od stolu.

29/07/2026

U-Bix 480 – Legenda, která osvobodila kanceláře od drahých papírů

Leden 1971 se zapsal do historie kancelářské techniky tučným písmem.
Společnost Konica představila model U-Bix 480 a v oboru nastalo naprosté zemětřesení, které pocítil každý řadový zaměstnanec.

Do té doby na trhu s kopírkami dominovaly zahraniční patenty a drahé provozní náklady. U-Bix 480 však byla první čistě japonská kopírka na běžný papír (PPC – Plain Paper Copier), postavená na vlastním, nezávislém vývoji.

🛠️ Z pohledu techniků:
Tento model přinesl zásadní průlom v optické cestě, systému zrcadel a přesném časování podávání papíru. Skutečným inženýrským oříškem bylo zajistit stabilní elektrostatický náboj na fotocitlivém válci a spolehlivou tepelnou fixaci toneru při vyšších rychlostech.
Konica tehdy propojila své materiálové inženýrství a chemii tonerů tak dokonale, že stroj vykazoval na svou dobu nevídanou mechanickou spolehlivost.

Jak to změnilo každodenní život v kanceláři?

Byla to naprostá svoboda!
Zaměstnanci konečně mohli vzít jakýkoliv obyčejný papír, který měli zrovna v šuplíku, vložit ho do stroje a udělat kopii. Žádné shánění speciálních drahých archů. Kopie byly navíc čisté, ostré a text se nerozmazával.

Úspěch byl tak obrovský, že objednávky okamžitě překročily tehdejší výrobní kapacity továren – každá kancelář chtěla mít svou U-Bix 480, protože lidem šetřila hodiny nudné práce.

Příště se v naších Příbězích, které změnily kancelář podíváme do světa barev. Sledujte nás každou středu.

22/07/2026

Když kopírování vyžadovalo chemii místo obyčejného papíru 🧪

Dnes bereme jako samozřejmost, že přijdeme k multifunkci, vložíme balík standardního kancelářského papíru a za vteřinu držíme hotový výtisk. V 60. letech minulého století ale byla realita běžných zaměstnanců v kancelářích zcela jiná.

Když se společnost Konica v 60. letech rozhodla rozšířit svou dosavadní fotografickou výrobu, vstoupila na neprobádané území. V roce 1960 dokončila vývoj své první vlastní kopírky Konifax I.
Technici a inženýři té doby však museli řešit zásadní technologický oříšek: jak přenést obraz, když ještě neexistoval suchý elektrostatický přenos na běžný papír?

💡 Technická zajímavost pro fajnšmekry:

Stroj Konifax I a jeho nástupci využívali rané formy nepřímého fotocitlivého procesu. Papír nebyl obyčejný – šlo o speciálně upravené archy potažené tenkou fotocitlivou vrstvou na bázi oxidu zinečnatého.
Expozice a následné vyvolávání obrazu vyžadovaly přesné fyzikálně-chemické podmínky. Konica zde naplno zúročila své dlouholeté know-how z vývoje emulzí pro fotografické filmy a rentgenty.

Co to znamenalo pro lidi v kanceláři?

Především velkou trpělivost. Papíry byly drahé, těžší a na dotek jiné než klasický dopisní papír. Kopírování nebylo o rychlosti, ale o preciznosti.
Zaměstnanci museli se speciálními archy zacházet opatrně, aby je neosvítili dříve, než bylo potřeba.
Přesto to byl pro sekretářky a úředníky zázrak – poprvé v historii nemuseli všechno důležité přepisovat přes kopírák na psacím stroji.

Sledujte dál naše Příběhy, které změnily kancelář.

14/07/2026

Velká letní zásilka techniky je na cestě!

Máme pro vás skvělé zprávy. V nejbližších dnech očekáváme novou dodávku strojů na repas! Opravdu hezké kousky s nízkými nájezdy.

Jakmile k nám stroje dorazí, naši technici se do nich okamžitě pustí. Každý kus projde důkladnou kontrolou, servisem a testováním, abychom vám mohli zaručit 100% stav a spolehlivost, na kterou jste u nás zvyklí.

📢 Chcete mít náskok? Pošlete poptávku svému obchodníkovi ještě dnes!
Jakmile budou stroje připraveny k prodeji dostanete e-mail s přednostní nabídkou!

08/07/2026

Jak to celé začalo: Obchod Konishiya Rokubeiten

V roce 1873 (pro kontext: v té době v Čechách končila výstavba Národního divadla) si čtyřiadvacetiletý Rokusaburo Sugiura otevřel v tokijské čtvrti Nihonbashi obchod s názvem Konishiya Rokubeiten.

• Jak firma vypadala: Nebyla to žádná továrna, ale klasický japonský obchod té doby. Sugiura tam prodával lékárnické zboží, ale jeho vášeň byla jinde – ve fotografických a litografických materiálech. Tehdy to byla naprostá exotika, něco jako dnes prodej komponentů pro kvantové počítače.

• Cíl majitele: Sugiura měl ambiciózní a vlastenecký cíl. Většina fotochemikálií se tehdy dovážela z Evropy a USA. On chtěl, aby Japonsko mělo vlastní know-how a vlastní výrobu. Nechtěl být jen překupníkem, chtěl být tvůrcem.

• Původ názvu: Název „Konishiya“ pochází z rodinného jména předků, kteří obchodovali s textilním barvivem (indigem). Už tady vidíme tu historickou linku k barvám a chemii.

2. Proč se stali „Laboratoří Japonska“?
Konica (tehdy pod názvem Konishiroku) se stala laboratoří proto, že jako jediná v zemi dokázala držet krok se světovým vědeckým pokrokem v oblasti citlivých vrstev.

• Chemická posedlost: Výroba filmu není o mechanice, ale o extrémně přesné chemii. Musíte nanést mikroskopické vrstvy stříbrných solí na podložku tak, aby reagovaly na světlo. Sugiura investoval obrovské peníze do vlastního výzkumu, což v Japonsku nikdo jiný v takovém měřítku nedělal.

• Prvenství, která změnila zemi:
o 1933 (Rentgenový film): Představte si tu zodpovědnost. Vyvinuli materiál, na kterém závisely lidské životy v nemocnicích po celém Japonsku. Musel být bezchybný. Tím si firma vybudovala pověst „dokonalé přesnosti“.
o 1940 (Sakura Color): Barevný film byl tehdy „raketová věda“. Konica musela vyvinout chemické barvotvorné složky (couplers), které se při vyvolávání aktivují. To je čistá alchymie.

PROČ TO ALE BYLO DŮLEŽITÉ PRO VÝVOJ KOPÍREK SAMOTNÝCH?

Právě tahle „laboratorní éra“ naučila firmu dvě věci, bez kterých by později nevyrobili ani jednu kopírku:
1. Práce s pigmentem: Jak vyrobit barvu, která je stálá a sytá (základ pro tonery).
2. Statická elektřina a světlo: Film reaguje na světlo chemicky, kopírka fyzikálně (přes optický válec). Obojí ale vyžaduje hlubokou znalost materiálů.

Sledujte i dál naše Příběhy, které změnily kancelář a dozvíte se, kdy vznikla a jak fungovala první kopírka. Vždy ve středu po 18. hodině.

Zdroj: wikipedia, konica-minolta web, historie kopírování

01/07/2026

2013 – Když bílá znamená víc než jen prázdný papír
První tiskárna s bílým tonerem a moderní éra OKI.

Zkuste si vzít černý papír a vytisknout na něj něco barevného na běžné tiskárně. Výsledek? Barvy zmizí nebo budou vypadat jako špinavé šmouhy.

Dlouhá léta byl tisk bílou barvou doménou obřích průmyslových strojů za miliony. Pak ale přišel rok 2013 a OKI opět šokovala trh.

Představili první digitální LED tiskárnu s bílým tonerem (model C711WT). Inženýři v OKI prostě vzali standardní CMYK barvy, vyhodili černou (kterou si tiskárna umí namíchat z ostatních barev) a nahradili ji čistě bílou.

Proč to byla taková pecka?
• Najednou bylo možné tisknout na tmavé papíry, průhledné fólie nebo vytvářet podklady pro potisk triček a reklamních předmětů přímo v kanceláři – kreativita neznala mezí.
• Žádné síto, žádná barva v kyblících. Jen tiskárna, která vypadá jako každá jiná, ale umí „kouzla“ – jednoduchost a rafinovanost v jednom.

Dnes OKI v této tradici pokračuje se stroji, které umí tisk v pěti barvách (CMYK + bílá nebo čirý lak) a které najdete v každém moderním grafickém studiu.

Od prvních telefonů v roce 1881 přes jehličkové ‚nezmary‘ až po tisk bílou barvou – OKI vždy hledala cestu, jak udělat věci jinak a lépe.

Tímto dílem uzavíráme kapitolu o OKI v našem seriálu Příběhy, které změnily kancelář.

Příště nás čeká japonská legenda Konica Minolta a její cesta ke hvězdám!

Zdroje: OKI Global, OKI Europe, wikipedia

24/06/2026

1998 – Konec šedivých kanceláří díky LED barvám
První digitální LED barevná tiskárna OKI.

Pamatujete si kanceláře v 90. letech? Většinou v nich vládla jedna barva: úřednická šeď.

Barevný tisk sice už existoval, ale byl to drahý a neuvěřitelně pomalý proces. Pak ale přišel rok 1998 a značka OKI přepsala pravidla hry.

OKI tehdy představila první digitální LED barevnou tiskárnu na světě.
Zatímco konkurence se trápila s laserem, OKI využila svou unikátní LED technologii a znásobila ji čtyřikrát – pro každou barvu toneru (CMYK) použila jednu samostatnou světelnou lištu.

Proč to byla taková revoluce v rychlosti?
• Technologie Single Pass: Starší barevné tiskárny musely papír protáhnout strojem čtyřikrát (pro každou barvu zvlášť), což trvalo věčnost. OKI díky LED technologii vytiskla všechny barvy najednou při jediném průchodu papíru strojem.
• Barevný tisk přestal být luxusem pro velká grafická studia. Díky kompaktní LED hlavě se barevná tiskárna poprvé vešla na stůl běžné firmy.

Rok 1998 byl momentem, kdy barvy v byznysu přestaly být bonusem a staly se standardem. OKI tehdy dokázala, že i když nejste v něčem první, můžete v tom být díky vlastní technologii nejlepší.

Sledujte náš seriál Příběhy, které změnily kancelář – v příštím díle vám ukážeme, že barvami to nekončí. Naučíme vás totiž tisknout i bílou!

Adresa

Křižíkova 70b
Brno
61200

Otevírací doba

Pondělí	08:30 - 17:00
Úterý	08:30 - 17:00
Středa	08:30 - 17:00
Čtvrtek	08:30 - 17:00
Pátek	08:30 - 17:00

Telefon

+420541420011

Internetová stránka

http://www.tonercentrum.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Tonercentrum zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.