13/08/2026
🏫 Návrat tam, kde to všechno začalo ❤️
Včera jsem byla u nás ve škole… a musím říct, že mě to trochu dostalo. 🥹
Naše nová paní ředitelka – mladá, svěží, plná energie – se pustila do nové ředitelny a chce, abychom jí pomohli vytvořit prostor, který bude krásný, útulný a trochu jiný. A tak jsme tam byli omrknout, co všechno se dá vymyslet. 🌿✨
A já jsem se najednou přistihla, že koukám kolem sebe a říkám si:
„Ty jo… já to tady znám.“ 😄
Pan ředitel, který učil ještě nás, byl skvělý. A já si dodnes pamatuju jeho puntíky. Kdo jich měl deset, dostal pochvalu. Takže člověk poctivě sbíral puntík za puntíkem a modlil se, aby mu nějaký nezmizel dřív, než jich bude deset. 😂
Dneska už by za to děti možná chtěly minimálně i medaili, diplom a volný den. 😂
A pak koukám na ty obrázky na zdech, staré vzpomínky, známé chodby… a dochází mi, kolik učitelů znám vlastně od první třídy. ❤️
Třeba pani Leitlová ☝️
Tu znám snad odjakživa. Učila nás i mýho bráchu🙏
A víte co?
Ona je pořád stejná. 😂❤️
Stejné šaty.
Stejný účes.
Stejný úsměv.
Stejný vtípek.
Já mám pocit, že od první třídy nezměnila vůbec nic. 😂
A právě tyhle momenty mě dneska dojaly nejvíc.
Protože najednou vidíte lidi, kteří vás provázeli od první třídy. Učitele, které znáte desítky let. Chodby, které jste kdysi prošli jako malé dítě… a dneska se tam vracíte jako dospělá ženská, která tam jde řešit dekorace. 😂
Život je fakt zvláštní😆☝️🙈😆
Z dítěte devadesátek, které sbíralo puntíky, je najednou ženská, která má v ruce metr, řeší dekorace ředitelny a přemýšlí, kam dát kytku. 😂🌿
Ale víte co?
Je to krásný pocit. ❤️
Protože některá místa člověk prostě nikdy úplně neopustí.
A naše škola je přesně jedno z nich. 🏫❤️
Jana Bultasová
