23/09/2020
Gratulace k mým narozeninám přijímám pod tímto příspěvkem.
Přeju všechno nejlepší sobě samému!
- SEIF
JAROSLAV SEIFERT (23.9.1901 - 10.1.1986)
Před 119 lety se na pražském Žižkově narodil český básník, spisovatel, novinář a překladatel Jaroslav Seifert. V roce 1920 byl zakládajícím členem levicového avantgardního uměleckého svazu Devětsil, podílel se také na manifestu českého uměleckého směru poetismu. V roce 1929 podepsal spolu s dalšími šesti umělci tzv. Manifest sedmi, v němž protestoval proti bolševizaci komunistické strany pod novým promoskevským vedením Klementa Gottwalda. Byl proto vyloučen z komunistické strany, jejímž členem byl od roku 1921, a na návrh Julia Fučíka také z Devětsilu. Navzdory komplikovanému vztahu s komunistickým režimem byl v roce 1966 jmenován národním umělcem. V prosinci 1976 patřil mezi první signatáře Charty 77 a v roce 1984 se stal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti" jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Nobelovu cenu již ve Stockholmu kvůli Seifertovu špatnému zdravotnímu stavu přebírala z rukou švédského krále dcera Jana, kterou můžete vidět také na snímku z roku 1931, publikovaném v časopise Domov a svět.
-------
PÍSEŇ O LÁSCE
Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání
— ani strach, že přijde zklamání,
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.
-------
Dílo Jaroslava Seiferta si můžete připomenout v Národní digitální knihovně, kde najdete desítky svazků autorových děl (díla jsou dostupná po přihlášení): bit.ly/jaroslav_seifert