05/09/2026
Léta jsme s manželkou vedli sportovní turistický oddíl, ted´už nám to špatně běhá- 84 a 80 let. V úterý jsme si vyjeli na Šumavu, autem s naloženou elektrickou tříkolkou Leramotors cargo G2 a netušili, že si budem nuceni sáhnout na dno sil. Vyjeli jsme z Volar a žena našla v bedekru lesní trasu do Dobré, kde jsou krásné horské chalupy. Ráno vyjíždíme lesem v pohodě, vedle nás běží naše dvě pudlenky. Držíme se zelené značky, omylem jsme přehlédli označení u trati - kola odbočit doprava. Najednou haťový chodník, jen o málo širší než zadní kola tříkolky. Zastavil jsem a žena šla pěšky na průzkum. Když se dlouho nevracela, udělal jsem chybu a vjel na chodník. Ukázalo se to jako tragické rozhodnutí. Na haťovém chodníčku 200kg tříkolku neotočíte. Asi po 1km mi v zatáčce spadlo zadní kolo z chodníku, snad hodinu jsme se snažili třikolku zvednout a posunout doleva. Naštěstí šli stejnou cestou dva hodní lidé, paní s dospělým synem. S jejich pomocí jsme velmi obtížně jeli dál doslova po centimetrech další kilometr. Sláva, před námi lávka Dobrá. Poděkovali jsme našim záchrancům, mířili k Soumarskému mostu. U lávky nepříjemná maličkost, 8 schodů na lávku a 8 dolů na druhé straně. Žena se vydala pěšky do Dobré pro pomoc. Naštěstí šla okolo čtyřčlenná rodina dospělých, kteří s moji chabou pomocí tříkolku vystrkali nahoru i dolů. byli milí a odmítli za záchranu jakoukoliv odměnu. Za lávkou už byla pevná cesta, po pár stech metrech jsem potkal ženu s jedním pánem, který byl ochoten nám pomoci, naštěstí už nebylo třeba. V hospodě v Dobré jsme si dali borůvkové knedlíky s bezinkovou limonádou, udělali pár fotek a všichni nasedli na cestu do hotelu jízdou po pěkné silnici. V hotelu žena, která chodí obtížně 2 km konstatovala, že podle telefonu ušla 12 km. Byli jsme oba tak unavení, že jsme po vysprchování padli do postele a spali 12 hodin. Další dny jen výlety bez terénních vložek, krásnými lesními cestičkami. Šumava je naše nejkrásnější výletní krajina, milujeme ji a navštěvujeme několikrát ročně.