26/04/2026
⚰️ Deník hrobářů z pegu 25 – Révfülöp / Szabadstrand
(aneb jak jsme celý týden čekali na rybu, která měla zjevně úplně jiné plány)
V sobotu ráno, ještě za střízliva a s odhodláním větším než naše zásoby boiliesu, jsme opustili Jižní Čechy a vyrazili směr Balaton. Cesta probíhala hladce — pár přestávek, pár filozofických debat o tom, zda letos konečně zlomíme smůlu, a kolem jedné hodiny jsme dorazili do Tihany.
Následovala registrace. Fronta jak na nový iPhone, ale my jsme trpěliví hoši. Po chvíli jsme se dostali na řadu, vyřídili papíry a přišel okamžik pravdy: sáhnout do akvárka.
Michal vytáhl číslo 225, což znamenalo jediné — ještě si na los počkáme.. Ale pak jsme konečně vylezli na pódium a osud nám přidělil peg 25.
Reakce?
„No… tak jo.“
Na jednu stranu krásné místo, auto za zadkem, žádné stěhování jak na Sibiř.
Na druhou stranu — historicky se tam chytlo asi tolik ryb, kolik se v neděli ráno vejde do kelímku od jogurtu.
Ale výzvy máme rádi. A hrobařský styl k tomu tak nějak patří.
🏕️ Neděle – stavíme základní tábor
Lovné místo mělo rozměry větší koupelny, takže so**edé z Jihoafrické republiky byli prakticky součástí našeho týmu. Stavba tábora proběhla rychle, tahání věcí ještě rychleji (alespoň v našich představách) a přesně ve 12:00 se závod rozběhl.
Každý si zabral svou rákosovou kukaň, pruty jsme poslali až na konec sektoru a jednu bojku dali na 120 metrů pro případ boat banu. Náš sektor ? hned u břehu 1,5 metru, pak dlouhá, nekonečná pozvolná skluzavka, na konci sektoru necelé 3 metry,
dno převážně jílové, občas nějaký kámen, ale jinak nic, co by stálo za kapitolu v atlasu rybářských zlomů.
Prostě vana.
A protože nás so**edi svými šňůrami zavírali jak dveře od skříně, rozhodnutí bylo jasně chytat až na konci sektoru, kde byla aspoň nějaká šance, že kolem projde ryba, která se spletla v navigaci.
🎣 První dva dny – zázrak, který nikdo nečekal
A teď pozor — peg 25 se rozhodl překvapit.
První den dvě bodované ryby.
Druhý den další.
Během boat banu několik záběrů, které sice skončily v kategorii „tohle si ryba rozmyslela“, ale i tak to vypadalo nadějně.
V sektoru jsme se ocitli na špici. Ano, peg 25. Ten peg, o kterém se říká, že tam ryby chodí jen omylem.
🌊 Úterý – Balaton zavírá krám
Pak se změnilo proudění, které pravděpodobně zhatilo naše další snažení a ryby zmizely tak rychle, že by jim i Houdini zatleskal.
Od úterý do soboty se odehrávala kapitola s názvem „boj s větrnými mlýny“. Vlny, vítr, občas nám projíždějící zbloudilec upálil šnůry a ticho na hlásičích… Naděje se tenčila, ale humor držel.
🤝 Diplomacie kapitána Lukáše
Abychom udrželi mezinárodní vztahy v dobré kondici, Lukáš se rozhodl pro gesto dobré vůle: daroval so**edům z Jihoafrické republiky pytel boiliesu a návazec.
A světe div se — ráno vážili kapra přes 21 kilo. Jejich jediná ryba za celý týden.
Takže vlastně takové malé vítězství i pro nás.
🧳 Závěr
V sobotu ráno byl závod ukončen. Zabalili jsme cajky, popřáli so**edům šťastnou cestu domů a přes Tihany se vrátili zpět k rodinám.
Gratulujeme všem týmům, které přežily letošní větrný ročník bez újmy na zdraví i psychice. Výhercům všech kategorií posíláme respekt.
A my?
My si odvážíme zkušenosti, pokoru, pár šedivých vlasů a další kapitolu do našeho hrobářského deníku.
Petrův zdar a zase někdy u vody.
