13/04/2026
Kdo ví co bude dál?
Zrovna dnes ráno jsem vstala a říkala jsem si.. mám nebo nemám? Asi jo, asi už je čas, vždyť platím měsíčně jen poplatky za e-shop a spontánně přijde objednávka málokdy..
Ty časy, kdy stačilo něco ukázat, jen se zmínit, že jsem něco přidala na e-shop a do hodiny ne-li dřív bylo všechno pryč, ty jsou už dávno pryč.. Svět na instagramu se změnil a už není jako dřív. Změnily jsme se i my tvůrci a dělíme se na několik táborů.. už ani nechci říkat nahlas, jaký tábor jsem já!
Instagram jako takovej mě přestal bavit. Sama už téměř nikoho nesleduju, nezajímají mě ostatní tvůrci a nemám chuť si od někoho něco koupit, protože mě nebaví neustále poslouchat: Věděla jsi? Víš proč? Garantuju ti! Věř mi, že.. Tohle bys měla.. Toto musíš..
Jednak vím, že jsou to jen hooky a to co se dozvím, mi žádnou informaci ani nepředá, protože to video dotyčný natočil, protože musel něco přidat.. a druhak mi je těch všech vlastně líto, protože jsou stejně v pasti..
Samotnou mě udělalo o dost svobodnější přestat cokoli sdílet, nešířit svoje moudra a názory, protože nemám potřebu se s někým dohadovat jak jsem to jako myslela a jakým tónem jsem to řekla. Taky mi doslova vadilo sdílet svůj život a ukazovat svoji pohodu, kterou jsem v sobě neměla, ale jelikož já sem ta co je dycky v pohodě, nepřišlo mi v pohodě ukazovat ze v pohodě nejsem..
Tak jsem zmizela ze scény. Ze životů spousty žen, který tu se mnou denně byly. A fakt s potěšením sleduju, že mě i tak stále sledujete 🥰🙏🏻 že když se zrovna rozhodnu něco vytvořit, hned mě zas vyprodáte.. a že se neustále ptáte jestli ještě 🙏🏻
Ale já neumím odpovědět.. nechci už dál tvořit, protože pak nechci někomu něco podsouvat a snažit se prodávat. Protože Ikdyž si na všem dávám záležet furt mi úplně nervete ruce z ramen.. a na to už já nemám chuť, sílu ani náladu.. .ale třeba někdy, zas 🙏🏻
